Memoáry

07.05.2020 13:51
Moje babička se jmenovala Věra Slavíková a bydlela s dědou v Porubě. U nás doma jsme jim neřekli jinak než babička z Poruby a děda Slavík. Jezdili jsme k nim skoro každou sobotu a já jsem se na návštěvy moc těšila. U babičky byl totiž ráj. Jakmile se otevřely dveře bytu, cítila jsem...
07.05.2020 13:50
Jak psát o někom, s kým jsem strávila méně dnů, než mají prsty na rukou? Co napsat o člověku, se kterým se znám přes propasti jazyka, místa a času? Se kterým spolu jsme i nejsme a přitom se známe staletí? Kamarád, přítel, známý? Ani jedno a zároveň všechno najednou – a ještě mnohem víc. Není...
07.05.2020 13:49
Roland je lékař. Celý svůj život pomáhal miminkům na svět a také jejich maminkám. Přicházela na svět, kdy jsem jim zlíbilo. Někdy přes den, někdy v noci. Mnohokrát se stalo, že v noci zazvonil telefon, Roland vstal bez reptání z postele a odjel do nemocnice. Příchod malého človíčka na svět býval...
07.05.2020 13:48
Vzpomínám na naše první setkání v lese. Osobně jsme se vůbec neznali, ale nějak jsme dostali chuť se poznat. Párkrát jsme spolu cosi telefonicky vyřizovali a slovo dalo slovo. Jak se obléci na schůzku s neznámým? A tak jsem se do Bělského lesa vydala oblečená jako do lesa: pohorky,...
07.05.2020 12:36
            Taková tramvaj nebo trolejbus, to je svět sám pro sebe a má svá pravidla. Když své spolucestující osobně neznáte, bylo by nevhodné se s nimi začít jen tak bavit. Přestože v krásné literatuře a asi i v televizních seriálech...
07.05.2020 12:16
Moje vnučka má téměř na dosah osmnácté narozeniny. Není to tak dávno, co v sobotu odpoledne přišla ke mně a řekla: „Babi, prosím tě, nemohla bys mi udělat zeď?“ „Zeď?“ zeptala jsem se opatrně, protože jsem nechtěla uvěřit, že mě tak otevřeně žádá o jakousi levárnu. Mně, která si život nekomplikuje...
07.05.2020 12:12
Někdy se stalo, že jsem přijela k babičce na prázdniny a můj parťák, bratranec Zdenda, tam nebyl. Prožíval zrovna dobrodružství v pionýrském táboře nebo na dovolené s rodiči. To pak dny u babičky ubíhaly velmi pomalu. Můj pohyb jasně ohraničoval plot babiččiny zahrady a dvorka. Neměla jsem tam...
07.05.2020 12:09
Bratranec Zdenda se narodil v roce 1950 o rok dřív než já v den, kdy nám – jak ví celý národ – upálili Mistra Jana Husa. Proto mi tento historický údaj nikdy nedělal v hodinách dějepisu problém a dokonce mi pomohl k pochvale, kterou mne ocenila průvodkyně v pražské Betlémské kapli, kam...
07.05.2020 12:08
Je sváteční dopoledne, je 1. máj 2018. Otevřenými balkonovými dveřmi proudí do bytu vlahý vzduch, který se chystá v odpoledních hodinách vyšplhat někam k 23 °C. Sem tam k mým uším dolehnou zvuky osamělého automobilu z hlavní ulice, která je ve všední dny spěchajícími auty napěchovaná. V...
16.03.2018 16:05
To byl dnes den! Už ráno jsem věděla, že bude náročný.  A byl víc, než jsem čekala: plánované schůzky s klienty, neplánované telefonáty z finančního úřadu a zdravotní pojišťovny a k tomu ještě neodkladné požadavky šéfa. Proč jsou úředníci aktivní už před osmou ráno? ...
1 | 2 | 3 >>

Kontakt

Tvůrčí psaní pro každého, kdo to chce zkusit Mgr. Dana Havlenová
V Troskách 18
Ostrava- jih

výuka:
Matrosovova 743/11
Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky
+ 420 723 490 916
havlenova.dana@email.cz