Sloupky a fejetony

11.05.2020 13:49
Rozhodli jste se změnit zaměstnavatele? Pak mi dovolte, abych vám popsala svůj zážitek - jak jsem hledala nové zaměstnání. Je pravda, že jsem si stav vyhoření dlouho nepřipouštěla. Nechápala jsem psychické stavy svých decimovaných spolupracovníků, koukajících před sebe skelným pohledem. Seděli...
11.05.2020 13:47
To jsme si vám jednou chtěli koupit psa. Znáte ten pocit, když jste ještě děti a nemáte pořádně rozum? Navíc jste neoblíbení, protože ačkoliv jste ještě mladí, přijde vám, že svět dospělých pro vás není a do toho dětského úplně nepatříte. Jste hubení, bledí a váš jediný kamarád žije schovaný někde...
11.05.2020 13:45
(Upozornění: Při vzniku tohoto textu nebylo ublíženo jedinému přídavnému jménu.  Netrpěla jako jednotlivci natož pak kolektivně jako slovní druh. Když na to přijde, ona ta přídavná jména jsou v tom stejně úplně nevinně.)   Marketing? Nemám ho ráda. A víte proč? Protože lže. A kdo...
07.05.2020 12:26
Přestože jako Češi žijeme od doby praotce Čecha v srdci Evropy, a ještě donedávna bychom za nic nevyměnili vepřo-knedlo-zelo a svíčkovou, miluje naše dnešní mladá generace špagety s kečupem, párky v rohlíku, hamburgery a pizzu. A tento důsledek globalizace dává o sobě dost nepokrytě vědět. Všimli...
07.05.2020 12:05
Mám účetní a daňovou kancelář. Na výpomoc občas přicházejí studentky. Nazývám je vznešeně studentky-stážistky, aby bylo jasné, že se toho u mne hodně naučí za málo peněz. Než zahájí svou praxi u počítače, tak se průběžně seznamují s chodem kanceláře. Je to výuka jako ve škole. Pracovně tomu...
07.05.2020 12:02
Miluji mapy. Ty papírové, barevné. Je v nich totiž vše: oceány, moře i řeky a také prameny uprostřed kopců. Jsou tam hory, města a silnice, které je spojují. Na první setkání s mapou si docela přesně vzpomínám. Tatínek koupil v knihkupectví velikou mapu světa. Byla tak obrovská, že...
07.05.2020 12:01
Držím v ruce červenou plechovku s nápisem Coca-Cola. Nikdy jsem takový název neslyšela. Co to asi může být? Otáčím plechovkou nahoru a zase dolů. Uvnitř to trochu šplouchá. Hmm. Divný dárek… Dědeček mi tu zvláštní věc přivezl k desátým narozeninám, které jsem slavila uprostřed...
07.05.2020 12:00
Nevím, jaký zázrak to způsobil, ale v létě roku 1957 se moji rodiče ocitli na zájezdu v Itálii. Mě nechali u babičky, vlakem projeli „železnou oponou“ a ocitli se v jiném světě. Na pobřeží Jadranu - v přímořském letovisku Rimini - měli strávit týden úžasné dovolené. Setkání...
07.05.2020 11:57
Moje první panenka byla medvídek. Skutečně pořádný medvěd. Když se naklonil, uměl i bručet. Dědeček mi ho koupil k prvním narozeninám, psal se rok 1957 a panenky prý zrovna žádné neměli. Medvěd mi vydržel jako ozdoba pokojíčku mnoho let a svůj život se mnou ukončil důstojně: darovala jsem ho...
16.03.2018 16:09
Babička je tajná agentka. Není sice vůbec tajná, ale ví, co paní Zakopčanová (naše sousedka) řekla, v kolik odešla do obchodu, co si koupila a jestli to bylo ve slevě. Ráda totiž pozoruje lidi. Sedne si ke stolu a nenápadně sleduje, co kdo dělá. Okno má přímo vedle sebe, stačí jenom odhrnout...
1 | 2 | 3 >>

Kontakt

Tvůrčí psaní pro každého, kdo to chce zkusit Mgr. Dana Havlenová
V Troskách 18
Ostrava- jih

výuka:
Matrosovova 743/11
Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky
+ 420 723 490 916
havlenova.dana@email.cz